Mateřská dovolená

Je tomu přesně týden, co jsem si z práce "odskočila" na mateřskou dovolenou.

Většina nastávajících maminek se jí nemůže dočkat, některé na ni nastupují mnohem dříve. Z pohledu workoholika, který trávil v práci 10 hodin denně, to ale vnímám jako zásadní a těžko uchopitelnou změnu.

Pořád se sžívám se skutečností, že už ráno nemusím vstávat a spěchat do práce a vidět muže, jak se se mnou loučí a já si uvědomuju, že jsem pořád v pyžamu (teda do pyžama se už nevejdu, takže v jsem v jeho tričku :-) ) a že v něm vlastně můžu zůstat celý den. Asi si klepete na čelo a říkáte si, co mi chybí.

Chybí mi práce, chybí mi moje každodenní rutina, na kterou jsem občas nadávala a stěžovala si, že to nevydržím. Chybí mi můj zběsile rychlý režim, kdy jsem soupeřila s časem, abych všechno stihla a trochu mi chybí i to, že jsem spoustu věcí vlastně nestíhala. Neměla jsem čas si zajít k holiči, nezvládla jsem v poslední době ani cvičit a svůj soukromý život jsem se naučila docela dobře plánovat, abych dobře zastala roli manželky, hospodyňky a kamarádky.

Co s tím?????

Vím jedno. Musím se naučit užívat si volna a času, kdy prostě nic nemusím. Taky se musím naučit, že nic nedělat je občas fajn a rozhodně to není nic špatného. Ono se to lehce řekne, ale v praxi jsem trochu ztracená.

Zatím si na každý den plánuju nějaké aktivity, abych se zabavila a dny před příchodem Emmy smysluplně vyplnila. Pořád si dopřávám ten svůj "luxus", na který jsem byla v práci zvyklá v podobě To Do List. Už se na něm neobjevují schůzky, porady, úkoly a pohovory. Ty vystřídaly nákupy miminkovských věciček, konzultace s lékárnicemi nad vhodnou kosmetikou pro novorozence, obíhání pojišťovem a taky sledování blogů, kde maminky recenzují ty nejlepší plínky a dávají osvědčené rady. Zatím jsem ale nenarazila na žádnou, která by mluvila o tom, jak se vypořádat s volnem a minimálními povinnostmi, než se mimi narodí.

Je to velká změna a týden je asi hodně krátká doba, aby jí vstřebala lusknutím prstu. Naštěstí mám kolem sebe fajn kamarádky a hodného manžela, kteří mě podporují a hlavně chápou.

Zítra kromě návštěvy doktora se moc těším na kafe s mojí kamarádkou Simčou a věřte nebo ne, nic jiného v plánu nemám. Že bych si pomalu zvykala? :-)

PS: Nebo že bych začala vlogovat? :-) :-) :-)